Biskupská kupa: rozhledna, vstupné a trasa ze Zlatých Hor

Rozhledna na Biskupské kupě stojí v 890 metrech nad mořem přímo na česko-polské hranici nad Zlatými Horami. Kamenná věž z roku 1898 měří 19 metrů, vstup stojí jednotně 50 Kč za osobu a platí se v samoobslužném turniketu. Při plánování rozhodují tři věci: otevírací doba, která se během roku mění šestkrát, počasí, při kterém provozovatel věž zavírá, a volba mezi čtyřkilometrovým výstupem z města a zhruba dvoukilometrovou cestou z parkoviště v sedle Petrovy boudy. Údaje jsme ověřili 8. října 2026 na webu provozovatele, organizace Zlatohorsko kraj pokladů.
Obsah článku
Vstupné 50 Kč a samoobslužný turniket
Ceník je nejjednodušší, jaký může být: jednotné vstupné 50 Kč za osobu. Web provozovatele uvádí jedinou částku pro všechny, dítě tedy platí stejně jako dospělý. Čtyřčlenná rodina tedy zaplatí 200 Kč. Ceník na webu není označen rokem, uvádíme ho proto podle stavu ke dni ověření.
| Kdo jde | Výpočet | Celkem |
|---|---|---|
| 1 osoba | 50 Kč | 50 Kč |
| 2 dospělí | 2 × 50 Kč | 100 Kč |
| 1 dospělý a 2 děti | 3 × 50 Kč | 150 Kč |
| 2 dospělí a 2 děti | 4 × 50 Kč | 200 Kč |
| 2 dospělí a 3 děti | 5 × 50 Kč | 250 Kč |
V rozhledně je samoobslužná pokladna s turniketem, který přijímá mince i platební karty. Praktické je proto mít u sebe buď kartu, nebo mince pro každého člena skupiny. Věž stojí na hranici a web výslovně upozorňuje, že vstupné není možné platit v polských zlotých. Jak vychází cena výhledu jinde v regionu, ukazuje náš rozbor, kolik stojí rozhledna ve vysílači na Pradědu.
Otevírací doba po měsících
Rozpis na webu provozovatele má šest řádků a liší se v nich dny i hodiny. Denní provoz včetně pondělí platí jen od května do října. V listopadu je pondělí zavírací den a od prosince do dubna se otevírá pouze v sobotu a v neděli. Otevírá se vždy v 10:00, ranní výstup za východem slunce tedy končí pod zavřenou věží.
| Období | Dny | Hodiny |
|---|---|---|
| leden až březen | sobota a neděle | 10:00 až 15:00 |
| duben | sobota a neděle | 10:00 až 16:00 |
| květen až září | pondělí až neděle | 10:00 až 18:00 |
| říjen | pondělí až neděle | 10:00 až 16:00 |
| listopad | úterý až neděle | 10:00 až 15:00 |
| prosinec | sobota a neděle | 10:00 až 15:00 |
K prosinci patří dovětek, že při příznivém počasí bývá otevřeno i přes týden. Provozovatel si zároveň vyhrazuje změnu otevírací doby, o které má podle provozního řádu informovat veřejnost. Říjnový výlet tak má k dispozici každý den včetně pondělí, ale jen do 16:00. Při dvouhodinovém výstupu z města to znamená vyrazit nejpozději kolem poledne.
Kdy zůstává věž zavřená
Provozní řád, účinný od 1. ledna 2020, vyjmenovává situace, kdy je vstup zakázán bez ohledu na kalendář. Na věž se nesmí za sněhu a náledí na schodišti nebo ochozu, za silného větru, při bouřce a za zhoršené viditelnosti. Obsluha rozhlednu zavírá také při celodenním dešti a mlze. Na vrcholu vysokém 890 metrů se počasí liší od toho v údolí, proto se vyplatí podívat na webkameru, na kterou stránka rozhledny odkazuje.
Řád dále zakazuje vstup dětem do 15 let bez doprovodu osoby starší 18 let a osobám pod vlivem alkoholu. Při hromadných návštěvách musí na každých 20 nezletilých připadat jedna odpovědná osoba, která se s řádem seznámí. Na schodišti a ochozu se nekouří, nevyklání a neodhazují se předměty. Při sestupu řád doporučuje držet se zábradlí a hlídat si telefon, hůl i fotoaparát, aby nespadly na lidi pod vámi.
Pěšky z centra Zlatých Hor
První přístup popisuje provozovatel od hlavního rozcestníku před budovou muzea v centru města. Jde se po zelené turistické značce přes kapli svatého Rocha a Mnichův kámen až k rozhledně. V popisu trasy web uvádí délku 4 kilometry, v přehledu nad ním 3,4 kilometru a čas zhruba 2 hodiny. Pro plánování je bezpečnější počítat s delší variantou a se dvěma hodinami chůze jen na cestu nahoru.
Výstup vede z města na vrchol ležící 2,5 kilometru severovýchodně od Zlatých Hor, většina cesty tedy stoupá. Výhodou je, že nepotřebujete auto: Zlaté Hory mají lokální železniční trať, která se v Mikulovicích napojuje na trať do Jeseníku, a rozcestník je přímo v centru. Podobně stavěný výstup z města na kamennou věž popisujeme u cíle, kterým je rozhledna Zlatý chlum nad Jeseníkem, která je podle jesenického infocentra z ochozu Biskupské kupy vidět.
Z Petrových bud a parkování
Kratší varianta začíná v sedle Petrovy boudy. Autem se jede ze Zlatých Hor směrem na Jindřichov ve Slezsku, provozovatel uvádí z centra na parkoviště 5,8 kilometru a 6 minut jízdy. Z parkoviště se pokračuje pěšky po zelené značce a k rozhledně je to přibližně 2 kilometry. Tato cesta je vhodná, když máte na výlet dopoledne nebo jdete s dětmi, které by čtyři kilometry stoupání z města nezvládly.
| Výchozí místo | Délka pěšky | Značka | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Centrum Zlatých Hor, rozcestník u muzea | 4 km (web uvádí i 3,4 km) | zelená | asi 2 hodiny, přes kapli sv. Rocha |
| Sedlo Petrovy boudy, parkoviště | asi 2 km | zelená | autem 5,8 km z centra |
Řidiči přijíždějící od Vrbna pod Pradědem a Heřmanovic musejí letos na podzim počítat s úplnou uzavírkou silnice II/445, která trvá od 21. září do 19. prosince 2026. Uzavírka je vyhlášena pro úsek mezi Zlatými Horami a Heřmanovicemi a dotýká se i autobusových linek, které tudy jezdí.
Věž na hranici a výhled
Biskupská kupa leží přímo na státní hranici a patří mezi vrcholy Koruny hor Polska. Pro plánování z toho plyne hlavně jedna praktická věc: v turniketu se platí jen českými mincemi nebo kartou. Rozhledna má českou adresu, Rozhledna na Biskupské kupě 1, a provozuje ji příspěvková organizace Zlatohorsko kraj pokladů, která ve Zlatých Horách spravuje i skanzen a Poštovní štolu.
Z ochozu je podle provozovatele vidět na všechny vrcholy jesenických hor včetně Pradědu. Západním směrem se ukazuje Králický Sněžník i Sněžka, na východě Beskydy a za velmi dobré viditelnosti nejvyšší štíty Vysokých Tater. Na sever se otevírá polská nížina s komíny elektrárny u Opole, vzdálené 65 kilometrů, a s obrysy Vratislavi, která je daleko 100 kilometrů. Ochoz má šipky ukazující na význačné body, takže se v panoramatu zorientujete i bez mapy.
Věž má za sebou pestrou historii. Už v roce 1890 stála na vrcholu dřevěná pyramida, která během pěti let zchátrala a zřítila se. Kamenná rozhledna byla postavena v roce 1898 k padesátému výročí vlády císaře Františka Josefa a provozovatel ji označuje za první kamennou rozhlednu v Jeseníkách. Za obou světových válek sloužila jako pozorovatelna, v roce 1966 byl vstup zakázán kvůli televiznímu převaděči a veřejnosti se věž znovu otevřela až v roce 1998. Podobně se plánuje výlet, jehož cílem je rozhledna Štěpánka v Jizerských horách.
S dětmi, kočárkem a psem
S dětmi je Biskupská kupa zvládnutelná hlavně z Petrových bud, odkud je to asi 2 kilometry. Počítejte s tím, že dítě platí plných 50 Kč a že děti do 15 let smějí na věž jen s dospělým doprovodem. Na ochoz se vystupuje po schodišti, na kterém řád žádá přidržovat se zábradlí. Rady k tempu a balení najdete v textu o tom, jak cestovat s dětmi v klidu.
Kočárek se na ochoz nedostane, věž má jen schodiště. Zůstává tedy dole a rodiče se na vyhlídce vystřídají. Pro nejmenší děti je proto praktické nosítko, se kterým odpadá hlídání kočárku pod věží.
U psů je provozní řád jednoznačný. Vstup se psy a jinými zvířaty je zakázán a mezi zákazy je i ponechání psa volně pobíhat v okolí rozhledny. Zákaz se týká věže a jejího okolí, nahoře tedy pes zůstává na vodítku s jedním členem skupiny. Dvojice se psem tak na věž jde po jednom a každý prochází turniketem zvlášť.
Co spojit do výletu a zima
Nejbližším doplňkem je Zlatokopecký skanzen v údolí Olešnice, od centra Zlatých Hor vzdálený 2,5 kilometru. V říjnu má otevřeno od úterý do neděle 10:00 až 16:00, od listopadu do dubna je zavřený. Dospělí platí 120 Kč, senioři 100 Kč, děti od 6 do 15 let 70 Kč a mladší nic. V ceně jsou dvě komentované prohlídky po zhruba 30 minutách včetně rýžování zlata, na obě je potřeba dorazit nejméně dvě hodiny před zavírací dobou. Do areálu skanzenu se se psem smí a parkování je zdarma.
Poštovní štola, další cíl téže organizace, je kvůli uzavírce silnice II/445 pro auta nedostupná a provozovatel přijímá jen skupiny, které dorazí pěšky. Děti do 7 let do ní navíc nesmějí vůbec. Jako náhradní program za deště, kdy je rozhledna zavřená, poslouží Městské muzeum 150 metrů od centra nebo podzemí o kus dál, například Mladečské jeskyně u Litovle. Na hřebenovou túru v Hrubém Jeseníku navazuje náš text, kudy pěšky na Šerák.
V zimě je rozhledna otevřená jen o víkendech a od ledna do března už jen do 15:00. Provozní řád navíc zakazuje vstup, když na schodišti nebo ochozu leží sníh či náledí, zimní otevření tedy závisí na stavu věže víc než na kalendáři. Kdo jede do sedla Petrovy boudy autem, měl by mít vůz připravený podle našeho přehledu, co zkontrolovat na autě před zimou. Aktuální stav si ověřte telefonicky na rozhledně nebo v městském informačním centru ve Zlatých Horách.
Časté otázky
Kolik stojí vstupné na rozhlednu Biskupská kupa?
Vstupné je jednotné, 50 Kč za osobu, bez dětské nebo rodinné slevy. Platí se v samoobslužném turniketu mincemi nebo kartou, polské zloté provozovatel nepřijímá.
Kdy je rozhledna na Biskupské kupě otevřená?
Od května do září denně 10:00 až 18:00, v říjnu denně 10:00 až 16:00 a v listopadu od úterý do neděle 10:00 až 15:00. Od prosince do dubna jen v sobotu a v neděli, v dubnu do 16:00, jinak do 15:00. Za nepříznivého počasí je zavřeno.
Jak dlouhá je cesta na Biskupskou kupu ze Zlatých Hor?
Z centra od rozcestníku před muzeem vede zelená značka přes kapli svatého Rocha a Mnichův kámen. Provozovatel uvádí 4 kilometry, v přehledu 3,4 kilometru a zhruba 2 hodiny chůze.
Kde zaparkovat u Biskupské kupy?
Na parkovišti v sedle Petrovy boudy, kam se jede ze Zlatých Hor směrem na Jindřichov ve Slezsku, z centra je to 5,8 kilometru. K rozhledně odtud vede zelená značka dlouhá přibližně 2 kilometry.
Může na rozhlednu Biskupská kupa pes?
Ne. Provozní řád zakazuje vstup se psy a jinými zvířaty a nedovoluje nechat psa volně pobíhat v okolí rozhledny. Jeden člen skupiny proto zůstává se psem dole.
Jak vysoká je rozhledna na Biskupské kupě?
Kamenná věž měří 19 metrů a stojí na vrcholu v nadmořské výšce 890 metrů. Byla postavena v roce 1898 a po uzavření v roce 1966 znovu zpřístupněna v roce 1998.
Další věže a vyhlídkové stezky podle regionů řadí rozcestník rozhledny v Česku.
Zdroje
