Rozhledna Mařenka u Štěměch: vstup, výška a cesta z Dašova

Rozhledna Mařenka stojí na stejnojmenném vrchu nedaleko obce Štěměchy, který je s nadmořskou výškou 711 metrů nejvyšším bodem Třebíčska. Věž je vysoká 31 metrů, nahoře má zastřešené vyhlídkové molo a vstup je zdarma, celoročně a bez otevírací doby. Autem se k ní nedostanete: mikroregion uvádí přístup pouze pěšky nebo na kole a nejlépe doložená cesta je naučná stezka Lesů České republiky z osady Dašov. Údaje jsme ověřili 9. října 2026 na webech Mikroregionu Podhůří Mařenky, Lesů České republiky, obce Štěměchy a turistického portálu města Třebíče.

Obsah článku

Vstup zdarma a bez otevírací doby

Mařenka patří k rozhlednám, u kterých se neřeší ceník ani rozpis hodin. Turistický portál města Třebíče uvádí otevírací dobu celoročně bez omezení a vstupné zdarma. Mikroregion Podhůří Mařenky, který věž postavil, to potvrzuje větou, že rozhledna je volně přístupná celoročně. Rodinný výpočet je proto jednoduchý: dva dospělí se dvěma dětmi zaplatí za vstup 0 Kč a jediným nákladem je doprava do výchozího místa.

K volnému vstupu mikroregion výslovně dodává, že výstup je na vlastní riziko návštěvníků. Podobně se plánuje i jiná věž z této série, o které píšeme v článku rozhledna Kelčský Javorník v Hostýnských vrších.

Věž: kámen, dřevo a ocel

Turistický portál města Třebíče udává výšku rozhledny 31 metrů. Popisuje ji jako stavbu s obvodovým kamenným pláštěm a kovovou konstrukcí schodiště s prvky dřeva, na jejímž vrcholu je zastřešené vyhlídkové molo. Na vyhlídku se vystupuje po schodišti uvnitř věže. Mikroregion k tomu připomíná, že výstup je na vlastní riziko návštěvníků.

Podrobnější popis přináší autorská zpráva architektů zveřejněná v databázi Archiweb. Stavba má podle ní dvě zřetelně odlišné části. Spodní tubus je z monolitického železobetonu a zvenčí ho kryje obklad z hrubého lomového žulového kamene z lomu Sumrakov. Horní dvě třetiny tvoří dřevěná příhradová konstrukce ztužená ocelovými táhly.

Z autorské zprávy plynou i dva detaily pro návštěvníky. Stupně vřetenového ocelového schodiště jsou z žárově zinkovaných pororoštů, tedy z mřížky, kterou je vidět dolů, a zábradlí vyplňují nerezová proplétaná lanka. Přízemí tvoří nástupní plošina s přístřeškem a krytý prostor schodiště. Nahoru vede jen schodiště, kočárek proto zůstává dole.

Co je z Mařenky vidět

Turistický portál Třebíče uvádí, že ze zastřešené vyhlídky je za příznivé viditelnosti možné dohlédnout na Pálavské vrchy a dokonce i na vrcholky rakouských Alp. Obec Štěměchy je opatrnější a píše, že rakouské Alpy jsou z rozhledny vidět údajně, za dobrého počasí. Už z původní věže bylo podle pamětníků, které cituje mikroregion, za dobrého počasí vidět do sousedního Rakouska.

Okolí věže určuje les. Mikroregion popisuje horu jako nejvyšší bod regionu s bukovým pralesovitým porostem a s přírodní rezervací. Architekti proto věž umístili na přírodní paseku, aby zásahy do lesa byly co nejmenší.

Obec Štěměchy leží podle svého webu 15 km západně od Třebíče na úpatí Mařenky a její katastr se nachází ve výšce nad 650 metrů. Podobně se plánuje výstup na jiný zalesněný vrchol s věží, který rozebírá text o tom, jak se jde na Velký Blaník.

Naučná stezka z Dašova

Jedinou trasu s oficiálně zveřejněnými parametry spravují Lesy České republiky, lesní správa Třebíč. Naučná stezka Mařenka začíná na kraji lesa vlevo u lesní cesty v katastru osady Dašov a končí na vrchu Mařenka. Správce uvádí délku 5 km, převýšení 116 metrů a 11 zastavení. Náročnost hodnotí jako střední, vhodnou pro rodinné výlety s dětmi nebo pro školní výuku.

Stezka je značená šipkami a vede převážně po částečně upravených lesních cestách. Podle portálu města Třebíče běží souběžně s modře značenou turistickou trasou až na vrchol a je vhodná pro pěší i pro cyklisty na horských kolech. Na jedenácti tabulích nepopisuje výjimečnost jednoho místa, ale běžný les: zvěř, dřeviny a květenu. Poslední panel na vrcholu vypráví historii místa a pověst, podle které hora dostala jméno.

Lesy České republiky jako období návštěvy stezky uvádějí jaro až podzim, zatímco rozhledna sama je přístupná celoročně. Aktuální stav stezky správce hodnotí jako velmi dobrý. Informačním střediskem pro stezku je infocentrum v Třebíči, které má tři pobočky: v Národním domě, u baziliky a v Zadní synagoze.

Ze Štěměch, autobusem a na kole

Dašov je osada patřící k obci Štěměchy, takže výchozím místem pro většinu návštěvníků je právě tato obec. K rozhledně samotné mikroregion uvádí přístup pouze pěšky nebo na kole.

Bez auta se podle Lesů České republiky dá přijet linkovým autobusem na zastávku přímo v Dašově. Druhou možností je zastávka na znamení na silnici II/410 mezi Třebíčí a Želetavou. Štěměchy samotné leží podle webu obce na spojnici Brna a Českých Budějovic.

Cyklisté mají přístup popsaný číslem trasy. Mikroregion uvádí, že rozhledna je trvale volně přístupná po cyklotrasách číslo 5216 a 5104. Síť cyklotras a naučných cest v okolí nechal mikroregion vyznačit v roce 2003 a propojuje jimi jednotlivé členské obce.

Občerstvení a zázemí po cestě

Lesy České republiky k blízkému občerstvení píší jedinou větu: pouze s vlastní dopravou do vzdálenější obce Želetava. Mikroregion ve svém přehledu uvádí restauraci i ve Štěměchách a v sousedním Předíně restauraci Horácká rychta.

Autorská zpráva architektů popisuje v přízemí věže nástupní plošinu s přístřeškem. Další zázemí je v obci: Štěměchy mají podle svého webu sportovní areál a areál bývalé tvrze, který slouží jako letní výletiště. Na vrcholu stojí poslední tabule naučné stezky, takže se u ní dá výstup zakončit krátkým čtením o historii místa.

Jak nová věž vznikala

Původní rozhledna na Mařence sloužila poutníkům k výhledu do širokého okolí. V padesátých letech minulého století se podle mikroregionu při silné bouři zřítila a pokusů o obnovu pak bylo několik. Myšlenka nové věže dostala konkrétní podobu v roce 2003, kdy si mikroregion nechal zpracovat projekt. Peníze se podařilo získat až v roce 2012 díky evropské dotaci.

Stavba začala předáním staveniště dodavateli, firmě Lavimont Brno, dne 16. dubna 2012 a měla skončit 15. srpna. Šlo o staticky náročnou konstrukci a koordinace tesařských a ocelových prací přinesla několik komplikací, takže dílo bylo předáno až 8. října 2012. Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 27. října 2012 za nepříznivého počasí a zahájili ho trubači, kteří z ochozu zahráli hymnu.

Výstavba si podle mikroregionu vyžádala přes 7,8 milionu korun. Projekt podpořily Evropská unie a Regionální operační program Jihovýchod, Kraj Vysočina přispěl částkou 500 tisíc korun a Nadace ČEZ 300 tisíci. Zbytek daly obce ze svých rozpočtů a přispěli i lidé a firmy z okolí. Jako autora návrhu uvádí databáze Archiweb architekta Martina Fraňka z jihlavské projekční kanceláře Penta.

Pověst o Marianě a okolí

Jméno hory i věže odkazuje k dívce Marianě, zvané Mařenka, kterou podle mikroregionu nedaleko odsud roku 1689 zavraždili loupežníci. Místo připomíná smírčí kámen s křížem. Na stejný příběh navazuje zážitková stezka Via Mariana, kterou obec Štěměchy vybudovala na svém katastru mezi horou Mařenkou a tvrzí. Má herní zastavení s dřevěnými sochami, provází jí mobilní aplikace a starostka ji představuje jako stezku pro všechny generace.

Přímo v Dašově stojí dva historické mlýny. V jednom je podle obce Muzeum mlynářství a venkovského života, ve druhém dochovaný parní vyvíječ a vodní turbína. Ve Štěměchách se dochovalo kruhové tvrziště o průměru 45 metrů se zbytky zdiva a dvěma vodními příkopy, první písemná zmínka o obci je z roku 1279. Pro milovníky hradů se v širším regionu nabízí výlet, který popisuje článek o tom, jak naplánovat hrad Landštejn.

Mikroregion dále doporučuje hrad Sádek u Čáslavic na kuželovitém kopci s vinohradem v podzámčí a přírodní koupaliště v Chlístově a v Rokytnici nad Rokytnou. Z památek na Vysočině u nás najdete například okruhy zámku v Telči nebo kostel na Zelené hoře ve Žďáru. Další věž ze stejné série popisuje sourozenecký článek rozhledna Brdo v Chřibech.

Přehled mikroregionu jmenuje i menší zastávky v členských obcích. Hrad Sádek je původně raně gotický z roku 1286 a stojí na kopci vysokém 568 metrů. Nad Chlístovem se zvedá zalesněný vrch Kobylí hlava (688 m), nejvyšší bod kněžického lesa. V Předíně stojí kostel svatého Václava s pozdně románskou hranolovou věží z první poloviny 13. století a v Rokytnici nad Rokytnou původně románský kostel svatého Jana Křtitele, přestavěný barokně kolem roku 1794, se schodištěm zdobeným barokními plastikami.

Časté otázky

Kolik stojí vstup na rozhlednu Mařenka?

Vstup je zdarma. Turistický portál města Třebíče uvádí vstupné zdarma a otevírací dobu celoročně bez omezení, mikroregion potvrzuje, že rozhledna je volně přístupná celoročně.

Z čeho je rozhledna Mařenka postavena?

Město Třebíč ji popisuje jako věž s obvodovým kamenným pláštěm a kovovou konstrukcí schodiště s prvky dřeva. Na vrcholu je zastřešené vyhlídkové molo, rozhledna měří 31 metrů.

Jak vysoká je rozhledna Mařenka?

Turistický portál města Třebíče uvádí výšku 31 metrů. Věž stojí na vrchu Mařenka ve výšce 711 m n. m., který je nejvyšším bodem Třebíčska.

Odkud se jde na rozhlednu Mařenka?

Oficiálně popsaná je naučná stezka Mařenka z osady Dašov, která patří k obci Štěměchy. Lesy České republiky uvádějí délku 5 km, převýšení 116 metrů a 11 zastavení, stezka vede souběžně s modrou turistickou značkou.

Dá se k rozhledně Mařenka dojet autem?

Nedá. Mikroregion Podhůří Mařenky uvádí, že rozhledna je přístupná pouze pěšky nebo na kole, a to po cyklotrasách číslo 5216 a 5104.

Je na Mařence občerstvení?

Není. Lesy České republiky uvádějí, že blízké občerstvení je jen s vlastní dopravou ve vzdálenější Želetavě, mikroregion zmiňuje restauraci ve Štěměchách a v Předíně.

Další věže a vyhlídkové stezky podle regionů řadí rozcestník rozhledny v Česku.

Zdroje

• Mikroregion Podhůří Mařenky: rozhledna, přístup a historie stavby
• Lesy České republiky: naučná stezka Mařenka z Dašova
• Visit Třebíč: rozhledna Mařenka, vstup a otevírací doba