Tajuplně a magicky působí na návštěvníky bílý kostel tyčící se na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. Postavit nevšední chrám ve tvaru hvězdy jistě nebylo snadné. Vyžadovalo to vynikající znalosti matematiky a geometrie a notnou dávku fantazie. Vydejte se tam na výlet.
Kostel jako oslava světce
Ve 30. letech 17. století přichází do Čech italská stavitelská dynastie Santini-Aichelů, z níž se proslaví Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723). Jeho skutečně mistrovským dílem se stává poutní kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou a přilehlý dolní hřbitov. Chrám s místem posledního odpočinku pro žďárské občany se nachází na Moravě na vrchu Zelená Hora, poblíž historické hranice Čech a Moravy. Stavbu chrámu zadává opat žďárského kláštera cisterciáků Václav Vejmluva (1670–1738) v roce 1719. kdy dochází k otevření hrobu svatého Jana Nepomuckého a kostel má být oslavou tohoto světce. Vejmluva se Santinim-Aichlem spolupracují už léta a rozumí si i v otázce vytváření symbolů v církevních stavbách. Základní kámen kostela je položen 16. května 1720.
Magická symbolika
Do své stavby známý architekt Santini-Aichel se souhlasem opata Vejmluvy zašifrovává číselné symboly v podobě geometrických tvarů. U chrámu na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou používá symboliku čísla 5. Ta znamená pět ran Kristových. Kostel je zasvěcený Janu Nepomuckému, který je s číslem 5 údajně také spojen. Při jeho smrti v roce 1393 totiž podle pověstí vychází na nebi pět nových hvězd. Právě z uvedených důvodů Santini-Aichel vytvoří stavbu s půdorysem deseticípé hvězdy, vlastně jakoby dvě pěticípé hvězdy. Na obvodu kostela najdeme pět hrotitých kaplí s půdorysem trojúhelníku a pět kaplí oválných. A aby pětek nebylo málo, chrám má ještě navíc pět vchodů. Budování svatostánku trvá pouhé dva a půl roku. K vysvěcení chrámu dochází 27. září 1722.