Souběh zaměstnání a OSVČ: zdravotní pojištění a zálohy

Kdo je zaměstnaný a zároveň podniká, odvádí zdravotní pojištění z obou příjmů: ze mzdy přes zaměstnavatele a z podnikání sám, ve výši 13,5 % z poloviny zisku. Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a odvádí se z něj pojistné aspoň z minimální mzdy 22 400 Kč, neplatí pro podnikání minimální vyměřovací základ ani zálohy, které jinak v roce 2026 činí nejméně 3 306 Kč měsíčně. Pojistné z podnikání se pak hradí jednou ročně po podání přehledu. Údaje jsme ověřili 9. října 2026 v zákoně č. 592/1992 Sb. a na webech VZP, ZP MV ČR, OZP a ČPZP.

Obsah článku

Dvě varianty souběhu a jejich pravidla

Základ je v § 13 zákona č. 592/1992 Sb.: má-li pojištěnec současně více příjmů, odvádí pojistné ze všech. Liší se jen to, zda musíte dodržet minimum a platit měsíční zálohy. Pojišťovny rozlišují dvě varianty podle toho, který příjem označíte za hlavní.

V první variantě musí být v zaměstnání odváděno pojistné aspoň z minima stanoveného pro zaměstnance. Tím je minimální mzda, od 1. ledna 2026 částka 22 400 Kč, a pojistné z ní činí 3 024 Kč měsíčně. Ve druhé variantě je to obráceně: zálohy jako OSVČ platíte aspoň v minimální výši a zaměstnavatel mzdu do minima nedopočítává. Obojí platí jen tehdy, trvá-li souběh celý kalendářní měsíc.

Hlavní a vedlejší: rozhoduje prohlášení

Zdravotní pojištění nepracuje s pevnou definicí vedlejší činnosti. VZP i ZP MV ČR shodně uvádějí, že pro určení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů není směrodatné prosté porovnání výše příjmů. Rozhoduje písemné prohlášení, které učiníte při zahájení činnosti a potom každý rok v přehledu.

V zákoně tomu odpovídají dvě výjimky. Podle § 3a odst. 3 písm. b) neplatí minimum OSVČ pro toho, kdo je vedle podnikání zaměstnancem a odvádí ze zaměstnání pojistné aspoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. Podle § 3 odst. 8 písm. c) naopak neplatí minimum zaměstnance pro toho, kdo jako OSVČ odvádí zálohy aspoň z minima pro podnikatele. Obě výjimky se uplatní jen tehdy, trvají-li tyto skutečnosti po celé rozhodné období.

Sociální pojištění má pro vedlejší činnost vlastní pravidla a důvody se u něj dokládají správě sociálního zabezpečení. Podobnou úlevu jako zaměstnanci mají i lidé, za které platí pojistné stát. Jak to vypadá u rodičů, popisuje článek o pojištění na mateřské a rodičovské, a u seniorů text pracující důchodce a pojistné.

Zálohy: kdy se neplatí vůbec

Podnikatel s hlavní činností platí zálohu za každý kalendářní měsíc, splatnou od prvního dne měsíce do osmého dne měsíce následujícího. Minimální záloha vychází z poloviny průměrné mzdy: od 1. ledna 2026 je minimální měsíční vyměřovací základ 24 483,50 Kč a záloha 3 306 Kč. Za celý rok to dělá 39 672 Kč, i kdyby byl zisk nulový.

Při vedlejší činnosti tato povinnost odpadá. Podle § 8 odst. 3 zákona není OSVČ, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ, povinna platit zálohy a pojistné uhradí nejpozději do 8 dnů po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled. Totéž platí už v prvním roce podnikání podle § 8 odst. 1.

Celé roční pojistné z vedlejšího podnikání je tak splatné najednou, do 8 dnů po podání přehledu. Podle orientačního výpočtu redakce jde při daňovém základu 300 000 Kč o 20 250 Kč, tedy 13,5 % z poloviny této částky. ČPZP to shrnuje tak, že pojistné formou doplatku hradí OSVČ v souběhu se zaměstnáním i se státem hrazenou kategorií pojištěnce.

Zaměstnání pod minimální mzdou

Výjimka z minima OSVČ má podmínku: ze zaměstnání se musí odvádět pojistné aspoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, v roce 2026 z částky 22 400 Kč. Při zkráceném úvazku s nižší mzdou podmínka splněna není, dokud zaměstnanec pojistné do minima nedoplatí. Zákon pro tuto situaci obsahuje obě výjimky popsané výše: buď je minimum dodrženo v zaměstnání, nebo OSVČ odvádí zálohy aspoň z minima pro podnikatele.

Tabulka je orientační výpočet redakce ze zákonných čísel pro rok 2026. Doplatek do minima je podle § 3 odst. 10 zákona povinen uhradit zaměstnanec prostřednictvím svého zaměstnavatele. Zaplacené zálohy se při ročním vyúčtování porovnají s pojistným vypočteným z vyměřovacího základu a rozdíl je buď doplatkem, nebo přeplatkem.

Máte-li více zaměstnavatelů, sčítají se vyměřovací základy ze všech zaměstnání. Pokud ani v součtu nedosáhnou minima, doplácíte rozdíl prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolíte. Minimum se poměrně snižuje, pokud zaměstnání netrvalo celý měsíc nebo jste byli část měsíce nemocní.

Kolik doplatíte z vedlejšího podnikání

Vyměřovacím základem OSVČ je 50 % daňového základu, tedy dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti. Pojistné činí 13,5 % a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. U vedlejší činnosti se počítá ze skutečného základu bez ohledu na jeho výši, žádná spodní hranice se neuplatní.

Tabulka je orientační výpočet redakce: 13,5 % z poloviny ročního daňového základu. Poslední sloupec ukazuje, kolik při stejném základu odvede v roce 2026 podnikatel s hlavní činností po celý rok, u nižších částek jde o součet dvanácti minimálních záloh. Horní hranice neexistuje: podle VZP od 1. ledna 2015 ve zdravotním pojištění neplatí pojem maximální vyměřovací základ.

Doplatek je splatný do 8 dnů po podání přehledu. Přeplatek pojišťovna vrací sama, pokud činí aspoň 200 Kč a nemáte u ní jiný splatný závazek, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy ho zjistila. Opožděná úhrada znamená penále za každý den prodlení. Co následuje, když nedoplatek zůstane neuhrazený, rozebírá článek dluh na zdravotním pojištění.

Přehled OSVČ: termíny a podání

Přehled o výši daňového základu a zaplacených zálohách podává každá OSVČ kromě těch, jejichž daň je rovna paušální dani. Lhůta je jeden měsíc od uplynutí lhůty pro daňové přiznání. Přehled se předkládá všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jste byli v daném roce pojištěni. V přehledu zároveň každý rok potvrzujete, zda je podnikání hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Od 1. ledna 2026 lze přehled podle § 24 odst. 7 zákona podat pouze elektronicky. VZP nabízí interaktivní formulář v aplikaci Moje VZP a podání přes VZP Point. ZP MV ČR přijímá vyplněný formulář PDF do datové schránky nebo podání přes portál eKomunikace. Naskenovaný obrázek dokumentu podle ZP MV ČR nestačí, formulář musí být strojově čitelný.

Za nepředložení přehledu ve lhůtě může pojišťovna uložit pokutu do 50 000 Kč. Nereagujete-li ani na písemnou výzvu, stanoví rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného z údajů, které má k dispozici. Jakmile přehled dodáte, rozhodnutí zruší.

Co hlásit při změně

Zahájení i ukončení samostatné výdělečné činnosti oznamujete pojišťovně do 8 dnů. Živnostníci mohou oznámení učinit na živnostenském úřadě, který údaje pojišťovně předá. VZP upozorňuje, že zahájením se rozumí okamžik, kdy začnete vykonávat činnost s cílem mít příjem, nikoli pouhé získání živnostenského oprávnění. Za neoznámení hrozí pokuta do 10 000 Kč, při opakování do 20 000 Kč.

Citlivé jsou přechody mezi variantami. ZP MV ČR uvádí, že změnu z hlavní činnosti na vedlejší lze provést ihned v den, kdy začnete podmínku splňovat, například nástupem do zaměstnání, a nahlásit ji musíte do 8 dnů. Zároveň platí, že činnost vykonávaná v kalendářním měsíci aspoň jeden den jako hlavní se posuzuje, jako by tak trvala celý měsíc. Minimální zálohu tedy platíte i za měsíc nástupu a za měsíc, kdy zaměstnání skončilo, pokud v něm souběh netrval po všechny dny.

Po skončení zaměstnání přestává platit výjimka z minima a OSVČ platí zálohy, v roce 2026 nejméně 3 306 Kč měsíčně. Samotné přerušení podnikání pojišťovně hlásit nemusíte, VZP ale radí to udělat, jinak vás dál eviduje jako OSVČ se všemi povinnostmi. Kdo podnikání ukončí a nemá ani zaměstnání, přechází do režimu, který popisuje text osoba bez zdanitelných příjmů v roce 2026.

Dohody, nemoc a studenti

Ne každá práce pro zaměstnavatele zakládá souběh. Dohoda o provedení práce s odměnou pod 12 000 Kč měsíčně a dohoda o pracovní činnosti pod 4 500 Kč nejsou pro zdravotní pojištění zaměstnáním. Kdo má vedle podnikání jen takovou dohodu, zůstává OSVČ s hlavní činností a platí minimální zálohy. Hranice a výjimky shrnuje přehled dohody a zdravotní pojištění.

Při hlavní činnosti se zálohy neplatí za měsíce, kdy jste byli celý kalendářní měsíc uznáni práce neschopnými. VZP dodává, že důvod je nutné pojišťovně oznámit a doložit. Na snížení ročního minima má ale OSVČ nárok jen tehdy, když měla nárok na nemocenské z vlastního nemocenského pojištění. Jak neschopenka funguje u zaměstnanců, popisuje článek pracovní neschopnost a kontroly.

Minimum neplatí ani pro OSVČ, za kterou je plátcem pojistného stát, například pro studenta, který je nezaopatřeným dítětem. ČPZP jako příklad OSVČ bez povinnosti platit zálohy jmenuje studenty a důchodce. Pojistné se pak odvede ze skutečného vyměřovacího základu po podání přehledu. Co nastává po skončení studia, popisuje text o pojištění studenta po škole.

Časté otázky

Musím jako zaměstnanec s vedlejší živností platit zálohy na zdravotní pojištění?

Nemusíte, pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů a odvádí se z něj pojistné aspoň z minimální mzdy 22 400 Kč. Pojistné z podnikání uhradíte jednorázově do 8 dnů po podání přehledu. Podmínka musí být splněna celý kalendářní měsíc.

Kolik se platí zdravotní pojištění z vedlejší činnosti?

Pojistné je 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Podle orientačního výpočtu redakce jde při základu 100 000 Kč o 6 750 Kč za rok. Minimum se u vedlejší činnosti neuplatní, takže při nulovém základu neplatíte nic.

Jak pojišťovna pozná, že je podnikání vedlejší?

Z vašeho písemného prohlášení při zahájení činnosti a z každoročního přehledu. VZP i ZP MV ČR uvádějí, že prosté porovnání výše příjmů není směrodatné. Nástup do zaměstnání oznamuje pojišťovně zaměstnavatel.

Mám zkrácený úvazek pod minimální mzdou. Platí pro mě výjimka?

Výjimka z minima OSVČ platí, jen když se ze zaměstnání odvádí pojistné aspoň z 22 400 Kč, tedy po doplatku 13,5 % z rozdílu prostřednictvím zaměstnavatele. Pokud naopak jako OSVČ platíte zálohy aspoň z minima, v roce 2026 nejméně 3 306 Kč, neplatí pro vás podle § 3 odst. 8 písm. c) minimum zaměstnance.

Do kdy podat přehled OSVČ při souběhu se zaměstnáním?

Do jednoho měsíce po lhůtě pro daňové přiznání. Za rok 2025 uvádí VZP termíny 4. května, 4. června nebo 3. srpna 2026 podle způsobu podání přiznání. Přehled se podává pouze elektronicky.

Co když během roku skončím v zaměstnání?

Podnikání se stává hlavní činností a od měsíce, kdy zaměstnání skončilo, platíte zálohy nejméně 3 306 Kč. Změnu oznamte pojišťovně do 8 dnů. V ročním přehledu se minimum započte jen za měsíce hlavní činnosti.

Další nároky, lhůty a postupy shrnuje rozcestník zdravotnictví v praxi.

Zdroje

• Zákon č. 592/1992 Sb., § 3, § 3a, § 8, § 13 a § 24: minimum, zálohy a přehled
• VZP: platba pojistného při souběhu OSVČ a zaměstnání
• ZP MV ČR: dotazy k souběhu, změně na vedlejší činnost a podání přehledu