Zdravotní pojištění na mateřské a rodičovské: kdo platí

Za ženy na mateřské, osoby na rodičovské dovolené, příjemce peněžité pomoci v mateřství a příjemce rodičovského příspěvku platí zdravotní pojištění stát. Vyplývá to z § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb. a v roce 2026 jde o 2 188 Kč měsíčně. Stát platí dál i při přivýdělku v zaměstnání nebo při podnikání. Rozhodující okamžik přichází na konci: rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte a navazující kategorie péče o dítě do 7 let se od roku 2026 nedá přiznat zpětně. Údaje jsme ověřili 9. října 2026 v zákonech a na webech VZP, ZP MV ČR, OZP, ČSSZ a Úřadu práce.

Obsah článku

Čtyři důvody, proč platí stát

Zákon nezná jednu kategorii „rodič s malým dítětem“, ale čtyři samostatné důvody, které se v čase střídají a překrývají. Mateřská a rodičovská dovolená jsou pojmy zákoníku práce a týkají se jen zaměstnanců, peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek jsou dávky. Pro zdravotní pojišťovnu stačí, aby trval kterýkoli z nich.

Hranice 3 let u rodičovského příspěvku platí pro děti narozené od 1. ledna 2024. U starších dětí uvádí Úřad práce výplatu nejdéle do 4 let věku a celkovou částku 300 000 Kč. Stát za každého takového pojištěnce odvádí pojistné z vyměřovacího základu 16 206 Kč, což v roce 2026 dělá 2 188 Kč měsíčně. Narození dítěte se podle § 10 odst. 6 zákona oznamuje do 8 dnů pojišťovně, u které je pojištěna matka, postup shrnuje návod na přihlášení novorozence k pojišťovně.

Kdo co oznamuje pojišťovně

Nástup zaměstnance na mateřskou a rodičovskou dovolenou oznamuje zdravotní pojišťovně zaměstnavatel, a to i po novele účinné od 1. ledna 2026, která mu jiné oznamovací povinnosti odebrala. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona to dělá vždy za celý kalendářní měsíc, nejpozději v den splatnosti pojistného. Zjistíte-li, že to neudělal, máte povinnost oznámit skutečnost pojišťovně neprodleně sami.

Peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek zaměstnavatel neoznamuje. Zákon tu pojištěnci osmidenní lhůtu neukládá: výčet v § 10 odst. 5 ve znění účinném v říjnu 2026 příjemce rodičovského příspěvku ani peněžité pomoci v mateřství neobsahuje. Podle § 10b ale může tyto skutečnosti oznámit i sám pojištěnec.

OZP uvádí, že údaje o obou dávkách získává z centrálního registru, zároveň ale píše o oznámení do 8 dnů. VZP uvádí osmidenní lhůtu obecně a jako doklady jmenuje rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí rodičovského příspěvku a doklad o přiznání peněžité pomoci v mateřství. Oznamuje se formulářem Přihláška a evidenční list pojištěnce.

OZP proto doporučuje zkontrolovat si evidovaného plátce, například v aplikaci Vitakarta. Pokutu až 10 000 Kč může pojišťovna podle § 44b uložit jen za nesplnění povinností z § 10 odst. 1, 3, 4 nebo 5, například za neoznámené zahájení podnikání. VZP popisuje i druhý důsledek: kdo není státním pojištěncem, zaměstnancem ani podnikatelem, spadá automaticky mezi osoby bez zdanitelných příjmů a vzniká mu dluh na pojistném a penále.

Přivýdělek v zaměstnání

Podle § 7 odst. 2 zákona je stát plátcem i tehdy, když má příjemce rodičovského příspěvku nebo rodič na rodičovské dovolené příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. Pojistné se pak odvádí dvakrát: stát platí svou paušální částku a ze mzdy jde běžných 13,5 %, z toho třetinu platí zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel.

U běžného zaměstnance se pojistné odvádí aspoň z minimální mzdy, která od 1. ledna 2026 činí 22 400 Kč. Je-li příjem nižší, doplácí zaměstnanec podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. pojistné z rozdílu prostřednictvím zaměstnavatele. Pro zaměstnance, za kterého platí i stát, toto minimum podle § 3 odst. 8 neplatí a pojistné se počítá ze skutečného příjmu. Podle orientačního výpočtu redakce tak z hrubé mzdy 9 000 Kč vychází 13,5 %, tedy 1 215 Kč.

Skončí-li státní kategorie uprostřed měsíce, dodržuje se minimum podle VZP jen za tu část, kdy už stát plátcem nebyl. Při práci na dohodu záleží na výši odměny: u dohody o provedení práce vzniká účast od 12 000 Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti od 4 500 Kč. Podrobnosti rozebírá samostatný text o tom, kdy se z dohod platí pojistné.

Podnikání při rodičovské

Kdo začne při rodičovské podnikat, oznámí zahájení činnosti své pojišťovně do 8 dnů. Podnikání se v té chvíli posuzuje jako vedlejší zdroj příjmů: OZP výslovně uvádí, že na osobu v kategorii státních pojištěnců se nevztahuje minimální vyměřovací základ, pokud souběh trvá celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je pak podle § 3a zákona č. 592/1992 Sb. 50 % daňového základu bez ohledu na minimum.

Od 1. ledna 2026 navíc odpadly zálohy. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. není OSVČ, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ, povinna platit zálohy vůbec a pojistné uhradí jednorázově do 8 dnů po podání ročního přehledu. Běžná podnikatelka přitom v roce 2026 platí zálohu nejméně 3 306 Kč měsíčně. Přehled se podle § 24 téhož zákona podává i tehdy, když OSVČ nemusí podávat daňové přiznání, a od roku 2026 pouze elektronicky.

Tabulka je orientační výpočet redakce a platí pro rok, ve kterém byl stát plátcem po všech dvanáct měsíců. Za měsíce, kdy státní kategorie netrvala celý kalendářní měsíc, se podle § 3a odst. 4 uplatní poměrná část minimálního vyměřovacího základu. Peněžité pomoci v mateřství podnikatelek se věnuje článek mateřská pro OSVČ. Pravidla při kombinaci s pracovním poměrem vysvětluje text o souběhu zaměstnání a OSVČ.

Když příspěvek dojde před třetími narozeninami

Rodičovský příspěvek si rodiče mohou od ledna 2026 nastavit až na 15 000 Kč měsíčně, s vyšším vyměřovacím základem i více. Celková částka 350 000 Kč se tím nemění, jen se vyčerpá dřív. Podle orientačního výpočtu redakce vystačí při 15 000 Kč měsíčně na 23 plných výplat a jednu nižší, tedy na necelé dva roky. Úřad práce uvádí, že nárok na příspěvek vyčerpáním celkové částky zaniká.

Zaměstnanec, který dál čerpá rodičovskou dovolenou, zůstává státním pojištěncem jako osoba na rodičovské dovolené, a to až do 3 let věku dítěte. Příspěvek a dovolená jsou totiž dva nezávislé důvody. Rodič bez zaměstnavatele, typicky OSVČ, má jen důvod příjemce příspěvku a ten trvá, dokud příspěvek pobírá. Kdo se do práce vrátí dřív a dál pobírá rodičovský příspěvek, zůstává podle § 7 odst. 2 státním pojištěncem jako příjemce příspěvku.

Čtyři cesty po konci rodičovské

Podle § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. platí, že kdo má trvalý pobyt v Česku, není zaměstnanec ani OSVČ a stát za něj neplatí, je plátcem sám. Platí to, pokud takový stav trvá celý kalendářní měsíc.

1. Návrat do práce: plátcem je zaměstnavatel a zaměstnanec, konec rodičovské dovolené oznamuje zaměstnavatel.
2. Evidence na Úřadu práce: za uchazeče o zaměstnání platí stát po dobu vedení v evidenci.
3. Péče o dítě do 7 let: platí stát, ale jen na základě vašeho oznámení pojišťovně.
4. Nic z toho: platíte sami jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Čtvrtá cesta stojí v roce 2026 částku 3 024 Kč měsíčně a pojišťovně ji musíte ohlásit do 8 dnů. Výši, splatnost a výjimky shrnuje text pojištění osoby bez zdanitelných příjmů. Kdo po rodičovské skončí bez práce a na úřad se nepřihlásí, najde svou situaci v článku o pojištění mimo evidenci Úřadu práce.

Péče o dítě do 7 let nově

Kategorie osoby osobně a řádně pečující o dítě se k 1. lednu 2026 změnila. Zákon ji nově vymezuje péčí alespoň o jedno dítě do 7 let a dřívější varianta se dvěma dětmi do 15 let v něm už není. Zařadit se může vždy jen jedna osoba, tedy matka, otec nebo ten, kdo převzal dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Dítě nesmí být umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem.

Podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona vzniká nárok ode dne, který uvedete v oznámení, nejdříve však dnem následujícím po jeho doručení pojišťovně. ZP MV ČR i ČPZP shodně upozorňují, že zpětné zařazení možné není. VZP pro oznámení používá Čestné prohlášení L, ČPZP má vlastní formulář oznámení o péči o děti.

Od roku 2026 může být pečující osoba zároveň zaměstnaná nebo podnikat a stát za ni platí dál, což VZP výslovně potvrzuje. Zaměstnanec o zařazení informuje zaměstnavatele, který pak nemusí dopočítávat pojistné do minima. Pečující osoba nesmí sama pobírat rodičovský příspěvek ani peněžitou pomoc v mateřství a nesmí čerpat mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. VZP jako nepřípustný uvádí i příklad, kdy je matka vedena jako pečující a otec pobírá příspěvek.

Kde vznikají dluhy

Státnímu pojištěnci podle VZP dluh na pojistném ani penále vzniknout nemůže, protože sám plátcem není. Dluh proto vzniká jen za celé měsíce, ve kterých důvod platby státu netrval a pojištěnec neměl jiného plátce.

Modelový příklad redakce: rodič bez zaměstnání dočerpá příspěvek v dubnu, péči o dítě neoznámí a do práce nastoupí v září. Květen až srpen jsou čtyři celé měsíce bez plátce, což podle orientačního výpočtu znamená v roce 2026 nedoplatek 12 096 Kč. Z dlužného pojistného se podle § 18 zákona č. 592/1992 Sb. platí penále. Další postup včetně splátek popisuje návod co dělat s dluhem u pojišťovny.

Časté otázky

Kdo platí zdravotní pojištění na mateřské dovolené?

Stát. Podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. je plátcem za ženy na mateřské dovolené i za osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství. V roce 2026 odvádí 2 188 Kč měsíčně. Nástup zaměstnankyně oznamuje pojišťovně zaměstnavatel.

Musím pojišťovně hlásit rodičovský příspěvek?

Zákon to pojištěnci výslovně neukládá: § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. příjemce rodičovského příspěvku mezi důvody s osmidenní oznamovací lhůtou neuvádí. OZP píše, že údaj získává z centrálního registru, přesto uvádí oznámení do 8 dnů, a VZP jako doklad jmenuje rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí příspěvku.

Můžu na rodičovské pracovat a nepřijít o platbu státu?

Ano. Stát zůstává plátcem i při příjmu ze zaměstnání nebo z podnikání. V zaměstnání se navíc neuplatní minimální vyměřovací základ 22 400 Kč, pokud platba státu trvá celý kalendářní měsíc.

Platím při rodičovské jako OSVČ zálohy na zdravotní pojištění?

Od 1. ledna 2026 ne. OSVČ, za kterou platí stát celý kalendářní měsíc, zálohy neplatí a pojistné 13,5 % z poloviny zisku uhradí do 8 dnů po podání přehledu.

Kdo platí pojištění, když rodičovský příspěvek skončí dřív než rodičovská dovolená?

U zaměstnance dál stát, protože rodičovská dovolená je samostatný důvod a může trvat do 3 let věku dítěte. Rodič bez zaměstnavatele a bez jiného plátce může pojišťovně oznámit péči o dítě do 7 let, jinak platí za celé měsíce sám 3 024 Kč (2026).

Dá se péče o dítě do 7 let nahlásit zpětně?

Od roku 2026 ne. Nárok vzniká nejdříve dnem následujícím po doručení oznámení pojišťovně. Za celé měsíce před oznámením, ve kterých jste neměli jiného plátce, platíte pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Další nároky, lhůty a postupy shrnuje rozcestník zdravotnictví v praxi.

Zdroje

• Zákon č. 48/1997 Sb., § 7 a § 10: za koho platí stát a oznamovací povinnost
• VZP: státní pojištěnci, kategorie E a L, souběh s výdělkem
• Úřad práce ČR: rodičovský příspěvek, celková částka a měsíční limity 2026