Zdravotní průkaz potravinářský: od 1. 7. 2023 není potřeba

Zdravotní průkaz, kterému se říkalo potravinářský, už získat nejde a k práci s potravinami ho nepotřebujete. Zákon č. 167/2023 Sb. jej s účinností od 1. července 2023 vypustil z § 19 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a lékaři ho od toho dne přestali vydávat. Pro práci v kuchyni, ve výrobě potravin nebo za pultem dnes zákon vyžaduje dvě věci: znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodržování osobní a provozní hygieny. Vstupní lékařská prohlídka se řídí zákonem č. 373/2011 Sb. a za nesplnění povinností hrozí pracovníkovi pokuta do 10 000 Kč. Údaje jsme ověřili 9. října 2026.

Obsah článku

Průkaz skončil 1. července 2023

Do poloviny roku 2023 musel mít každý, kdo při práci přicházel do přímého styku s potravinami, zdravotní průkaz. Podle tehdejšího znění § 19 odst. 2 zákona jej před zahájením činnosti vydával registrující praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb. Zákon přitom výslovně říkal, že vydání průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou prohlídku.

Novela č. 167/2023 Sb. z § 19 odst. 2 vypustila slova o zdravotním průkazu i obě věty o jeho vydávání. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje to tehdy popsala jako kompletní zrušení právní úpravy zdravotních průkazů: průkazy se ruší bez náhrady a od 1. července 2023 je poskytovatelé zdravotních služeb přestávají vydávat. Totéž potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví ve stanovisku k vyhlášce o pracovnělékařských službách.

Starý průkaz ze zásuvky tedy od uvedeného data nemá oporu v zákoně a nový nelze vystavit. Neplést s jinými průkazy, které fungují dál, například s očkovacím, o němž píšeme v textu, jak získat duplikát očkovacího průkazu. Zrušení se netýkalo jen potravinářství, ale všech činností, které zákon označuje jako epidemiologicky závažné.

Koho se pravidla týkají dnes

Výčet činností epidemiologicky závažných je v § 19 odst. 1 zákona. Patří k nim provozování stravovacích služeb, výroba potravin, zpracování potravin a uvádění potravin na trh. Vedle toho zákon jmenuje výrobu kosmetických přípravků, úpravny vod a vodovody, holičství, kadeřnictví, pedikúru, manikúru, solária, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a živnosti, při nichž se porušuje integrita kůže.

V potravinářství se povinnosti podle § 19 odst. 2 vztahují na fyzické osoby, které při pracovních činnostech ve stravovacích službách, při výrobě a zpracování potravin nebo při jejich uvádění na trh přicházejí do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy. Zákon je označuje jako fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné. Podmínkou je tedy přímý styk při pracovní činnosti, druh smlouvy ustanovení neuvádí.

Znalosti místo razítka

Po zrušení průkazu zůstala v § 19 odst. 2 jediná podmínka pro pracovníka: musí mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví. Jejich rozsah podle odstavce 3 upravuje prováděcí předpis. Prověřit je může při výkonu státního zdravotního dozoru příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, tedy krajská hygienická stanice.

Rozsah znalostí určuje příloha č. 3 vyhlášky č. 490/2000 Sb. Pro výrobu a oběh potravin a pro stravovací služby jde o pět okruhů zaměřených na prevenci nákaz přenášených potravinami.

• požadavky na zdravotní stav osob, které činnost vykonávají
• zásady osobní hygieny při práci
• zásady hygienicky nezávadného čištění a dezinfekce, technologie výroby, přepravy, skladování a uvádění rizikových výrobků do oběhu
• alimentární nákazy a otravy z potravin, jejich epidemiologie a předcházení
• speciální hygienická problematika podle konkrétní pracovní činnosti

Rozhodne-li hygienická stanice, že pracovník znalosti nemá, nesmí podle § 19 odst. 3 činnost vykonávat až do úspěšného složení zkoušky před komisí, kterou stanice zřizuje. Stanice musí zkoušku umožnit nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o přezkoušení. Podle vyhlášky má zkouška jen ústní část a Krajská hygienická stanice Středočeského kraje uvádí, že komisi tvoří její odborní pracovníci.

Kdy je nutná lékařská prohlídka

Zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá pracovníkovi v § 20 tři povinnosti a první z nich se týká lékaře. Musí se podrobit lékařským prohlídkám a vyšetřením v případech, které upravuje prováděcí předpis nebo o kterých rozhodne hygienická stanice. Provede je registrující poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách. Druhou povinností je informovat tohoto poskytovatele o druhu a povaze své pracovní činnosti.

Hygienická stanice má k tomu vlastní pravomoc. Podle § 84 odst. 1 písm. v) může z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění zdravotního stavu nařídit osobám vykonávajícím epidemiologicky závažné činnosti lékařské prohlídky a potřebná laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění.

Běžná prohlídka před nástupem se řídí zákonem č. 373/2011 Sb. stejně jako u jiných profesí: povinná je od kategorie práce druhé výš, u kategorie první ji zaměstnavatel smí, ale nemusí vyžadovat. Podrobně to rozebírá článek, kdy je vstupní prohlídka do zaměstnání povinná. Ministerstvo zdravotnictví k tomu uvádí, že činnosti epidemiologicky závažné byly od 1. ledna 2023 vyřazeny z profesních rizik ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., takže periodické prohlídky v nerizikových kategoriích přešly na princip dobrovolnosti.

Osobní hygiena podle vyhlášky

Třetí povinností z § 20 je uplatňovat znalosti při práci a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny. Co se osobní hygienou rozumí, vypočítává § 50 vyhlášky č. 137/2004 Sb. pro stravovací služby, výrobu potravin a jejich uvádění do oběhu. Jde o šest zásad.

1. Mýt si ruce v teplé vodě s mycím, případně dezinfekčním prostředkem před začátkem práce, při přechodu z nečisté práce na čistou, po použití záchodu, po manipulaci s odpady a při každém znečištění.
2. Nosit čisté osobní ochranné prostředky podle povahy činnosti, zejména pracovní oděv, obuv a pokrývku hlavy, a oděv během směny podle potřeby měnit.
3. Neopouštět provozovnu během pracovní doby v pracovním oděvu a pracovní obuvi.
4. Vyloučit nehygienické chování, například kouření nebo úpravu vlasů a nehtů.
5. Pečovat o ruce: nehty ostříhané nakrátko, čisté a bez laku, na rukou žádné ozdobné předměty.
6. Ukládat pracovní a občanský oděv odděleně na vyhrazené místo.

Tatáž vyhláška u činností s vysokými nároky na čistotu nebo s vyšším rizikem kontaminace počítá s jednorázovými ochrannými rukavicemi a ústní rouškou. Za dodržování zásad neodpovídá jen pracovník. Provozovatel musí podle § 21 zákona zajistit, aby znalosti a zásady hygieny uplatňovali jeho zaměstnanci i spolupracující rodinní příslušníci, a aby výkonem činnosti nedošlo k ohrožení zdraví infekčním onemocněním. Onemocní-li pracovník, řeší pracovní neschopnost podle obecných pravidel, která shrnuje přehled, jak probíhá pracovní neschopnost.

Brigády, dohody a mladiství

Sezonní výpomoc v kuchyni nebo stánkový prodej lze sjednat i dohodou. Ustanovení § 19 odst. 2 mluví o fyzických osobách, které při pracovních činnostech přicházejí do přímého styku s potravinami, a mezi druhy smluv nerozlišuje. Zvláštní úpravu pro dohody obsahují až pravidla pro vstupní lékařskou prohlídku.

U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je podle § 59 zákona č. 373/2011 Sb. vstupní prohlídka povinná jen u práce rizikové, tedy v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že toto pravidlo platí od 30. září 2025. Zaměstnavatel si prohlídku může vyžádat i u nerizikové brigády a brigádník, který se jí po vyslání nepodrobí, se považuje za zdravotně nezpůsobilého.

Jiné je to u mladistvých do 18 let. Podle § 247 zákoníku práce musí zaměstnavatel na své náklady zajistit jejich vyšetření před vznikem pracovního poměru i před dohodou, a to vždy. U práce kategorie první může podle ministerstva prohlídku provést i registrující pediatr. Podobný posudek od dětského lékaře znají rodiče z letních akcí, viz text o tom, jak se vyřizuje posudek na tábor.

Kolik si lékaři účtují

Protože průkaz neexistuje, neexistuje ani jeho úřední cena. V cenících některých nemocnic ale položka se starým názvem dál zůstává a vedle ní stojí cena vstupní prohlídky. Následující částky jsou příklady ze tří zveřejněných ceníků, jiní poskytovatelé účtují jinak.

Položka v ceníku neznamená, že se průkaz vrátil do zákona. Vstupní prohlídku platí podle § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb. uchazeč a zaměstnavatel mu ji uhradí, jestliže s ním uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Obecná pravidla plateb v ordinaci vysvětluje článek, co si lékař může účtovat za potvrzení.

Na prohlídku nařízenou zaměstnavatelem už v průběhu zaměstnání se vztahuje zákoník práce. Kdy vzniká nárok na volno a náhradu mzdy, popisuje text o tom, jak je to s návštěvou lékaře v pracovní době.

Pokuty pro pracovníka i provozovatele

Sankce jsou v § 92f zákona o ochraně veřejného zdraví a dělí se podle toho, kdo povinnost porušil. Fyzická osoba vykonávající epidemiologicky závažnou činnost se dopustí přestupku, když nesplní povinnost podle § 20, tedy nepodrobí se stanovené prohlídce, neinformuje lékaře o povaze práce nebo nedodržuje hygienu, anebo když nesplní prohlídku nařízenou hygienickou stanicí. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

Provozovatel riskuje víc. Umožní-li pracovat člověku, o němž hygienická stanice rozhodla, že znalosti nemá, hrozí mu pokuta do 50 000 Kč. Za to, že nezajistí uplatňování znalostí a zásad hygieny svými zaměstnanci nebo nedodrží zásady provozní hygieny, může dostat až 2 000 000 Kč. Nejvyšší sazba, do 3 000 000 Kč, platí pro případ, kdy nezajistí, aby výkonem činnosti nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví. Konkrétní požadavky na školení a prohlídky v dané provozovně si ověřte u zaměstnavatele nebo u místně příslušné krajské hygienické stanice.

Časté otázky

Je v roce 2026 potřeba zdravotní průkaz pro práci s potravinami?

Není. Zákon č. 167/2023 Sb. zrušil zdravotní průkazy s účinností od 1. července 2023 a lékaři je od té doby nevydávají. Zůstala povinnost mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodržovat osobní a provozní hygienu.

Kdo dříve vydával potravinářský průkaz?

Podle znění § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. platného do 30. června 2023 jej před zahájením činnosti vydával registrující praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb. Vydání průkazu nenahrazovalo vstupní lékařskou prohlídku.

Co má dělat brigádník, po kterém chtějí zdravotní průkaz?

Upozornit, že průkaz byl k 1. červenci 2023 zrušen. Zaměstnavatel může místo něj vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku; u dohod je ze zákona povinná jen u rizikových prací, u mladistvých do 18 let vždy a na náklady zaměstnavatele.

Kdo kontroluje znalosti pracovníků v potravinářství?

Krajská hygienická stanice při státním zdravotním dozoru. Rozhodne-li, že pracovník znalosti nemá, nesmí činnost vykonávat do složení ústní zkoušky před její komisí. Stanice musí zkoušku umožnit do 15 kalendářních dnů od doručení žádosti.

Jaká pokuta hrozí za porušení hygienických povinností?

Pracovníkovi až 10 000 Kč za nesplnění povinností podle § 20 zákona č. 258/2000 Sb. Provozovateli až 50 000 Kč, pokud nechá pracovat osobu bez znalostí, a až 2 000 000 Kč, pokud nezajistí uplatňování znalostí a zásad hygieny.

Kolik stojí prohlídka pro práci v potravinářství?

Jednotná cena není. Fakultní nemocnice Bulovka má v ceníku 01/2026 vyšetření pro vystavení zdravotního průkazu za 330 Kč a vstupní prohlídku za 840 Kč, Krajská nemocnice Liberec účtuje smluvním zaměstnavatelům od 1. 3. 2026 za vstupní prohlídku 650 Kč včetně DPH. Jde o příklady, jiní poskytovatelé mají vlastní ceníky.

Další nároky, lhůty a postupy shrnuje rozcestník zdravotnictví v praxi.

Zdroje

• Zákon č. 258/2000 Sb.: § 19 až 21 a § 92f, epidemiologicky závažné činnosti
• KHS Jihomoravského kraje: zrušení zdravotních průkazů od 1. 7. 2023
• KHS Středočeského kraje: zkouška znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví