byznys lekce

Říká se, že nejlepším učitelem je sám život. Ve škole nás naučí mnohému, ale některým zásadním životním lekcím se musíme naučit sami, respektive nás to naučí sám život a my se s nimi jenom musíme naučit nějak porvat. Takových životních lekcí, které nám život během naší cesty ukáže a kterými nám bude chtít podrazit mnoho, bude neskutečně mnoho. Mnoho podnikatelů se dokonce řadě z nich vyvaruje, a to tak, že čte literaturu napsanou jinými úspěšnými, kteří zkrátka mají už své krušné začátky za sebou. Pomocí mnoha literárních výtisků se snaží mladé začínající podnikatele naučit tomu, jak se s takovými překážkami vyrovnat, a mnohé jim dokonce v knihách i popisují. To pak jsou ty začátky mnohem lehčí.

Ovšem existuje hned několik životních lekcí, které nás nenaučí ani ve škole, ani v knihách od těch nejúspěšnějších podnikatelů. Jedná se o tři životní lekce, které každý musí pochopit sám.

1. Kdo selže, ten uspěje

Ve školních lavicích nebo také i doma nás všichni učili tomu, že ten, kdo selže, ten nemůže nikdy uspět. V životě to ale funguje naprosto obráceně – ten, kdo selže, ten uspěje stoprocentně. Člověk si totiž musí sáhnout na úplné dno, aby pochopil. Na úplném dnu si totiž uvědomíte, jestli vám to, za čím se hrnete a pro co se neustále snažíte být lepším, naplňuje nebo jestli je to vlastně něco, co dělat nechcete. Pokud je to však něco, pro co žijete, pak budete motivovaní a najednou dosáhnete obrovského úspěchu. Proto se nebojte selhání – jenom vás to prověřuje, jestli opravdu chcete to, za čím se ženete.

2. Poslouchejte instinkt

Mnoho lidí nedává na svůj instinkt, což je škoda. Většinou totiž platí to, že pokud si myslíte a pokud cítíte, že to bude stát za to, rozhodně byste to také měli udělat, a to bez okolků. Poslouchejte svůj instinkt a dávejte mu nějakou tu váhu, protože jinak budete stále jen nerozhodně stát a nikam se nepohnete.

3. Není to sezení v lavici

Ve škole nás učí, že jen škola je naší dobrou budoucností. Jenže životy nejsou jenom o sezení v lavici. Musíme se umět porvat pro to, co chceme, protože jinak to bohužel nejde. Pokud budeme jenom sedět v lavici, pak se bohužel dokopeme jenom k tomu, abychom zapadli do davu. Nebojme se rvát se pro to, čemu věříme.