Ocelová rozhledna Cibulka s kopulí ve tvaru cibule na Šibeničním vrchu, v popředí příjezdová cesta mezi mladými smrky

Rozhledna Cibulka u Oloví: volný vstup, tři trasy a vlak

Ocelová rozhledna Cibulka s kopulí ve tvaru cibule na Šibeničním vrchu, v popředí příjezdová cesta mezi mladými smrky
Foto: Lubor Ferenc, CC BY-SA 4.0. Převod do WebP; archivní fotografie nezobrazuje aktuální provozní stav.

Rozhledna Cibulka stojí na zalesněném Šibeničním vrchu (asi 655 m n. m.) zhruba v polovině vzdálenosti mezi Olovím a Krajkovou na Sokolovsku. Ocelová věž otevřená v roce 2014 měří 29,32 metru, horní vyhlídková plošina je ve výšce 25,15 metru a vstup je volný po celý rok. Při plánování proto nerozhoduje cena ani otevírací doba, ale výběr ze tří přístupových tras: strmé zkratky dlouhé asi 800 metrů, značené cesty z Oloví a téměř rovinaté cesty od Krajkové. Údaje jsme ověřili 9. října 2026 na webu města Oloví.

Obsah článku

Volný vstup po celý rok

Město Oloví, které rozhlednu nechalo postavit, o ní na svém webu píše jednou větou to hlavní: je volně přístupná po celý rok. Neplatí se tedy vstupné, není tu pokladna a výlet se nemusí přizpůsobovat otevírací době ani sezoně. Stejný údaj uvádí i Destinační agentura Krušnohoří, která má u věže v kolonce vstupné napsáno zdarma.

V Karlovarském kraji máme rozebranou i další věž: přečíst si můžete, jak vychází rozhledna Diana v Karlových Varech. Podobně se plánuje výstup, který popisujeme v textu o tom, kudy na rozhlednu Krásenský vrch.

Podle města je účelem stavby umožnit panoramatické pohledy do okolní krajiny. Na Šibeničním vrchu stávala rozhledna už dříve a dnešní ocelová konstrukce na ni navazuje. Kontaktním místem pro dotazy je městský úřad v Oloví na adrese Hory 42.

Tři trasy na Šibeniční vrch

Město popisuje tři přístupy a každý se hodí pro někoho jiného. Liší se délkou jen o kilometr a půl, zato výrazně sklonem a tím, jestli jsou značené. Dvě ze tří tras začínají na silnici, třetí přímo ve městě u kostela. Délky a převýšení uvádí město jako přibližné.

Trasa Délka Značení Povaha
Od silnice mezi Olovím a Krajkovou asi 800 m neznačená strmá, převýšení asi 130 m
Z Oloví od kostela asi 2,3 km modrá, pak žlutá kopíruje naučnou stezku
Od silnice z Krajkové do Studence asi 2,2 km neznačená téměř po rovině

Nejkratší trasa vychází z místa přibližně v polovině silnice mezi Olovím a Krajkovou. Město ji samo označuje za strmou: na 800 metrech se vystoupá asi 130 výškových metrů, což odpovídá průměrnému sklonu přes 16 procent. Cesta není turisticky značená.

Kdo dává přednost značeným cestám, jde z Oloví od kostela svatého Archanděla Michaela. Trasa měří asi 2,3 kilometru, první část vede po modré značce a zbytek po žluté. Modrý úsek je totožný s městskou naučnou stezkou, takže cestou míjíte informační tabule. Výhodou je i to, že výchozí bod leží ve městě, kam se dá dojet vlakem.

Z Oloví po naučné stezce

Naučná stezka Oloví provádí okolím města a všechny její varianty končí na Šibeničním vrchu u rozhledny. Zastávky jsou označené informačními tabulemi a směr ukazují keramické šipky. Tabule se věnují hlavně středověkému hornictví a stavbám, které si obyvatelé města postavili sami. Vznikly ve školním roce 2012/2013 v rámci projektu místní základní školy.

Výchozí kostel svatého Archanděla Michaela je novogotická stavba, jejíž základní kámen byl položen v roce 1901 a která byla vysvěcena o rok později. Od roku 2001 je kvůli havarijnímu stavu pro veřejnost uzavřený, prohlédnete si ho tedy jen zvenčí. Další zastávkou je kaple svatého Josefa, patrona horníků, jejíž vznik se klade do roku 1550. Olovský okrašlovací spolek ji od roku 2004 znovu postavil od základů a chodníček kolem ní vyskládal z původního zdiva.

Hornickou minulost připomíná zastávka u bývalé štoly svaté Anny, která patřila ve středověku k nejvýznamnějším dolům v okolí a těžil se v ní galenit, tedy olověná ruda. Na trase leží také kaple Nejsvětější Trojice v podobě umělé jeskyně. Stavěla se v letech 1915 až 1917 ze strusky z bývalých železáren v Rotavě. Jedna ze zastávek nese název Putující rozhledna a vypráví příběh věže, ke které stezka míří.

Od Krajkové téměř po rovině

Trasu, kterou město nazývá nejpohodlnější, najdete na silnici z Krajkové do Studence. Odbočuje se z ní vpravo na neznačenou polní cestu, která vzápětí přechází v lesní a pokračuje na hlavní vrchol Šibeničního vrchu. Celých asi 2,2 kilometru vede podle města téměř po rovině. Je to proto přirozená volba pro výlet s malými dětmi nebo s někým, komu strmá zkratka nevyhovuje.

Cestou se prochází kolem kapličky na Šibeničním vrchu a kolem památných stromů, kterým se říká buky u černé kapličky. Kapličku opravili svépomocí občané Oloví sdružení v okrašlovacím spolku, stejně jako kapli svatého Josefa dole ve městě. Obě zastávky leží přímo na trase, není tedy potřeba nikam odbočovat.

Na obě vyhlídkové plošiny vede pouze točité schodiště, kočárek tedy v každém případě zůstává pod věží a dospělí se nahoře střídají. Pro menší děti nebo pro ty, kdo nechtějí vystoupat až do kopule, je tu spodní plošina ve výšce 4,29 metru. Jak rozvrhnout den, aby cesta i schody byly pro děti zábava, popisujeme v textu o tom, jak cestovat s dětmi v klidnějším tempu.

Věž: dvě plošiny a točité schodiště

Jméno dostala rozhledna podle horní části: vyhlídková plošina je osazena v kopuli tvaru cibule, která sama měří 5,20 metru. Pod ní stoupá asi 24 metrů vysoký šestiboký dřík, který se směrem vzhůru zužuje. Město udává celkovou výšku bez hromosvodu 29,32 metru. Autorkou architektonické studie je Marcela Plachá a město stavbu označuje za unikátní mezi rozhlednami.

Parametr Hodnota
Celková výška 29,32 m
Horní vyhlídková plošina 25,15 m
Spodní vyhlídková plošina 4,29 m
Nadmořská výška vrchu asi 655 m
Slavnostní otevření 31. srpna 2014

Nosnou konstrukci tvoří šest svislých ocelových nosníků spojených kruhovými prstenci, pole mezi nimi vyplňují táhla a ozdobné obruče. Středem vede spirálové schodiště s mezipodestami, které propojuje nástupní plošinu na zemi s oběma vyhlídkami. Schodiště obtáčí jedinou centrální rouru, která je kotvena do betonového základu. Ocel je žárově zinkovaná a část prvků má z pohledových důvodů barevný nátěr.

Věž vyrobila a postavila firma Lemonta ve svém závodě v Dolním Rychnově. Kvůli zinkování a přepravě byla konstrukce rozdělena na menší díly, po výšce na tři části a v příčném řezu většinou na tři segmenty. Na staveniště v lese se díly vozily až po dokončení betonového základu a skládaly se pomocí mobilního jeřábu. Železobetonový základ je založen ve vrstvě svorů.

Co je z Cibulky vidět

Z rozhledny je podle města výhled všemi směry. Na severu leží samotné Oloví a za ním hřebeny Krušných hor. Na východě je vidět Boučský vrch s kótou 667 metrů, vzdálený asi 1,5 kilometru, na kterém stála původní rozhledna. Pohled tím směrem tak vlastně ukazuje, odkud věž na Šibeniční vrch doputovala.

Jihovýchodním až jižním směrem se otevírá Sokolovská pánev s městem Sokolov a v pozadí kopce Slavkovského lesa. Na západě uzavírá obzor nejzápadnější část Krušných hor a Smrčiny se Zelenou horou o výšce 637 metrů. Oloví leží právě na rozhraní Krušných hor a Smrčin, takže z jednoho místa vidíte dvě pohoří a pánev mezi nimi. Destinační agentura k výčtu přidává ještě Karlovarsko.

Krušným horám, které tvoří severní obzor, se věnujeme i v zimním přehledu, jak fungují skipasy a parkování na Klínovci. Cibulka je podle města přístupná po celý rok, tedy i v zimě.

Putující rozhledna: z Boučského vrchu

První rozhlednu nad Olovím nechal postavit majitel svatavských přádelen Josef Schmieger, a to na Boučském vrchu asi 1,5 kilometru východně od dnešní věže. Slavnostního otevření v roce 1896 se nedožil. Stavba pak chátrala až do roku 1913, kdy ji od textilního závodu odkoupil Olovský okrašlovací spolek. Ten ji nechal rozebrat a přemístit na Šibeniční vrch, odtud označení putující.

Ani na novém místě neměla věž štěstí. Po vypuknutí první světové války o ni zájem upadl, poslední dochované fotografie pocházejí z roku 1938 a za druhé světové války byla zničena úplně. Myšlenka na obnovu se objevila v roce 2007, ovšem už ne v původní podobě: terén se mezitím změnil a stromy vyrostly.

V roce 2011 získalo město pozemky pro stavbu a nechalo zpracovat studii i projekt, který dostal název Cibulka. Naučná stezka vznikla ještě před věží právě z myšlenky rozhlednu obnovit, proto všechny její větve míří na Šibeniční vrch. Nová rozhledna byla slavnostně otevřena 31. srpna 2014. Od prvního otevření na Boučském vrchu tehdy uplynulo 118 let.

Vlakem do Oloví a kam potom

Oloví leží na obou březích Svatavy na cestě mezi Sokolovem a Kraslicemi a žije v něm kolem 1 650 obyvatel. Městem prochází železniční trať ze Sokolova přes Kraslice do saského Zwotentalu, na které podle města zajišťuje dopravu společnost GW Train Regio. Pro jízdní řád odkazuje město na vyhledávač spojení a na stránky dopravce. Od vlaku se pokračuje ke kostelu a dál po modré značce.

Z hostinských zařízení uvádí město Restauraci u Bodláků v Krajkovské ulici 97. Otevřeno má v úterý a od čtvrtka do neděle vždy od 16:00 do 23:00, v pondělí a ve středu je zavřeno. Na oběd před výstupem se s ní tedy počítat nedá, hodí se spíš na večeři po návratu.

Ani nejdelší ze tří tras neměří víc než 2,3 kilometru, rozhledna se proto dobře spojuje s dalším cílem v kraji. Pěší nebo cyklistický program podél Ohře nabízí náš rozbor, jak naplánovat Svatošské skály. V Karlových Varech se dá navázat i pod střechou, třeba návštěvou muzea Becherovky. A pokud se počasí pokazí úplně, poslouží náš výběr, kam vyrazit o deštivém víkendu.

Časté otázky

Kolik stojí vstup na rozhlednu Cibulka?

Vstup je zdarma. Město Oloví uvádí, že rozhledna je volně přístupná po celý rok,, vstupné se neplatí a otevírací doba není stanovena.

Jak vysoká je rozhledna Cibulka u Oloví?

Celková výška věže je 29,32 metru. Horní vyhlídková plošina leží ve výšce 25,15 metru, spodní ve 4,29 metru, a vrch má nadmořskou výšku asi 655 metrů.

Jaká je nejkratší cesta na rozhlednu Cibulka?

Neznačená cesta od silnice mezi Olovím a Krajkovou, která měří asi 800 metrů. Je ale strmá, překonává přibližně 130 metrů převýšení.

Kudy vede značená trasa z Oloví na Cibulku?

Začíná u kostela svatého Archanděla Michaela, vede nejprve po modré a potom po žluté značce a měří asi 2,3 kilometru. Modrý úsek kopíruje naučnou stezku Oloví.

Dá se na Cibulku dojít s kočárkem?

Nejpohodlnější je trasa od silnice z Krajkové do Studence, která vede asi 2,2 kilometru téměř po rovině polní a lesní cestou. Na věž vede jen točité schodiště, kočárek proto zůstává dole.

Kdy byla rozhledna Cibulka postavena?

Projekt obnovy začal v roce 2011 a nová ocelová rozhledna byla slavnostně otevřena 31. srpna 2014. Navazuje na věž, kterou sem v roce 1913 přemístil Olovský okrašlovací spolek z Boučského vrchu.

Další věže a vyhlídkové stezky podle regionů řadí rozcestník rozhledny v Česku.

Zdroje

Podobné příspěvky