Návštěva lékaře v pracovní době: volno a náhrada mzdy

Zaměstnanec má na vyšetření nebo ošetření u lékaře nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to na nezbytně nutnou dobu. Nařízení k tomu klade podmínky: zdravotnické zařízení má smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou, je nejblíže bydlišti nebo pracovišti a je schopné potřebnou péči poskytnout, a vyšetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Na doprovod rodinného příslušníka je volno nejvýše 1 den. Pravidla stanoví § 199 zákoníku práce a příloha nařízení vlády č. 590/2006 Sb., v roce 2026 ve znění účinném od 1. června 2025. Údaje jsme ověřili 9. října 2026.

Obsah článku

Tři podmínky placeného volna

Návštěva lékaře patří mezi takzvané jiné důležité osobní překážky v práci. Podle § 199 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout při nich zaměstnanci pracovní volno nejméně ve stanoveném rozsahu a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu, která přísluší ve výši průměrného výdělku. Okruh překážek a rozsah volna určuje příloha nařízení vlády č. 590/2006 Sb. a vyšetření nebo ošetření je v ní hned prvním bodem.

Bod 1 písm. a) přílohy říká, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, pokud jsou splněny tři podmínky současně. Zdravotnické zařízení je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil. Je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout. A vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

• Smluvní zařízení: zdravotnické zařízení je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil.
• Nejbližší zařízení: je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.
• Mimo pracovní dobu to nešlo: vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Rozsah volna na vyšetření nebo ošetření vymezuje příloha jen slovy na nezbytně nutnou dobu, počet hodin ani dnů v bodu 1 uveden není. Zařízení, které splňuje podmínku blízkosti a schopnosti péči poskytnout, nařízení dále označuje zkratkou nejbližší zdravotnické zařízení. Zákoník práce v § 199 odst. 1 ukládá zaměstnavateli poskytnout pracovní volno nejméně ve stanoveném rozsahu.

Když chodíte k lékaři dál

Pojištěnec má podle § 11 zákona č. 48/1997 Sb. právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb, který má smlouvu s jeho pojišťovnou. Nařízení vlády s volbou vzdálenějšího lékaře počítá v bodu 1 písm. b): bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a).

Nařízení tak rozlišuje dvě veličiny. Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu i u jiného než nejbližšího zařízení. Náhrada mzdy nebo platu je omezena dobou podle písmene a), tedy dobou vztaženou k nejbližšímu zdravotnickému zařízení, které je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.

Podmínka smluvního vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, je v bodu 1 písm. a) uvedena jako první. Kdy se ke specialistovi dostanete bez žádanky a kdy ji potřebujete, shrnuje přehled, jak se objednat ke specialistovi bez doporučení.

Doprovod dítěte, partnera a rodičů

Doprovod upravuje bod 8 přílohy. Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení a zpět se poskytne při náhlém onemocnění nebo úrazu i k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Platí pro ně čtyři omezení: volno dostane jen jeden z rodinných příslušníků, jen na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, a jen tehdy, byl-li doprovod nezbytný a úkon nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Náhrada mzdy nebo platu přísluší, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte a také rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Manželem se podle § 1a nařízení rozumí i partner, který uzavřel partnerství nebo registrované partnerství. U ostatních rodinných příslušníků, kterými jsou podle odkazu na bod 7 například sourozenec, vnouče nebo osoba žijící se zaměstnancem v domácnosti, se volno poskytne bez náhrady.

Nařízení obsahuje u doprovodu jednu výluku. Má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy za doprovod mu nepřísluší. Kdy tato dávka náleží a jak se o ni žádá, vysvětluje průvodce, jak funguje ošetřovné na dítě. Jestliže doprovod skončí přijetím dítěte na lůžko, řeší se navíc pobyt rodiče, o kterém píšeme v článku, kdo platí doprovod dítěte v nemocnici.

Zvláštní pravidlo platí pro rodiče dětí se zdravotním postižením. K doprovodu takového dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy či školského zařízení s internátním provozem, zřízených pro žáky se zdravotním postižením, a zpět náleží jednomu z rodinných příslušníků volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce. Doprovod dítěte do školského poradenského zařízení je naopak bez náhrady.

Jak volno ohlásit a doložit

Postup určuje § 206 zákoníku práce. Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. To je případ objednaného vyšetření, preventivní prohlídky nebo kontroly. Jinak, tedy při náhlé bolesti nebo úrazu, je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.

1. Je-li vám překážka předem známa, například objednaný termín, požádejte zaměstnavatele včas o poskytnutí pracovního volna.
2. Jinak zaměstnavatele bez zbytečného průtahu uvědomte o překážce a o předpokládané době jejího trvání.
3. Překážku v práci zaměstnavateli prokažte.

Povinnost překážku prokázat ukládá § 206 odst. 2 zákoníku práce. Zákon k tomu výslovně dodává, že právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytnout zaměstnanci ke splnění této povinnosti potřebnou součinnost. Zda a kolik si lékař smí za různé papíry účtovat, rozebírá článek o tom, jaké poplatky za potvrzení lékař účtuje.

Doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, se podle § 348 zákoníku práce považuje za výkon práce. Výjimkou je pracovní volno poskytnuté na žádost zaměstnance, u něhož bylo předem sjednáno napracování.

Pružná pracovní doba mění počty

Při pružném rozvržení pracovní doby se den dělí na základní a volitelnou pracovní dobu, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V základní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti, v rámci volitelné si začátek a konec práce volí sám. Pro návštěvy lékaře z toho plyne zásadní pravidlo § 97 odst. 1 zákoníku práce: překážky v práci na straně zaměstnance se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby.

Vezměme jako ilustrační příklad zaměstnavatele, který určil základní pracovní dobu od 9:00 do 14:00. Zaměstnanec je u lékaře od 8:00 do 10:00. Jako výkon práce se podle § 97 odst. 1 posoudí jen hodina mezi 9:00 a 10:00, která zasáhla do základní pracovní doby. Začátek a konec základní a volitelné pracovní doby určuje podle § 85 zaměstnavatel, hranice se proto u jednotlivých firem liší.

Jinak se počítají překážky, u kterých předpis vymezuje přesnou délku volna. Podle § 97 odst. 2 se u nich posuzuje jako výkon práce celá tato doba. Pružné rozvržení se podle § 85 odst. 5 neuplatní v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 a 191a, kam patří pracovní neschopnost a ošetřování člena rodiny, a pro zaměstnance pak platí předem stanovené rozvržení pracovní doby do směn. Co pracovní neschopnost znamená pro režim dne a peníze, popisuje text, jak fungují vycházky a kontroly na neschopence.

Dohody a vlastní rozvrh směn

Na právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se podle § 77 odst. 2 zákoníku práce vztahují ustanovení o pracovním poměru s vyjmenovanými výjimkami, mezi kterými překážky v práci nejsou. Odstavec 3 téhož paragrafu ale říká, že těmto zaměstnancům nepřísluší náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.

Podobně jsou na tom zaměstnanci, kteří si podle písemné dohody rozvrhují pracovní dobu do směn sami. Podle § 87a odst. 2 jim při jiných důležitých osobních překážkách v práci náhrada mzdy nebo platu nepřísluší, pokud to není dohodnuto nebo pokud ji nepřiznává zákon, nařízení vlády či vnitřní předpis. Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. těmto zaměstnancům náhradu výslovně přiznává u svatby, úmrtí v rodině a přestěhování, u vyšetření a doprovodu nikoli.

Pracovnělékařská prohlídka a dárci krve

Vlastní bod má v příloze prohlídka, kterou po zaměstnanci chce zaměstnavatel nebo předpis. Podle bodu 2 se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Podmínky, které nařízení uvádí v bodu 1, tento bod neobsahuje. O penězích rozhoduje § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce: zaměstnavatel je povinen nahradit případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku.

Jak taková prohlídka probíhá před nástupem do práce, popisuje sourozenecký článek, co obnáší vstupní lékařská prohlídka. Darování krve a dalších biologických materiálů do nařízení vlády nepatří vůbec, zákoník práce je řadí mezi překážky v práci z důvodu obecného zájmu s vlastními pravidly. Shrnuje je návod, jaké volno náleží dárcům krve.

Jak se náhrada mzdy počítá

Náhrada za dobu u lékaře se nerovná hodinové mzdě ze smlouvy, ale průměrnému výdělku. Tím se podle § 352 zákoníku práce rozumí průměrný hrubý výdělek a zaměstnavatel ho zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je podle § 354 předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce, který po něm následuje.

Pro říjnovou návštěvu lékaře v roce 2026 se tedy vychází z výdělku za červenec až září 2026. Do kdy musí výplata dorazit a co dělat, když se opozdí, popisuje článek, kdy je mzda nejpozději splatná.

Časté otázky

Mám nárok na placené volno na návštěvu lékaře?

Ano, na nezbytně nutnou dobu s náhradou ve výši průměrného výdělku, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v nejbližším zdravotnickém zařízení se smlouvou s vaší pojišťovnou a nebylo-li možné provést je mimo pracovní dobu. Stanoví to bod 1 písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Kolik hodin k lékaři mi zaměstnavatel musí zaplatit?

Nařízení u vyšetření a ošetření počet hodin neuvádí, rozsah vymezuje slovy na nezbytně nutnou dobu. Bylo-li vyšetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se volno na nezbytně nutnou dobu, náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle bodu 1 písm. a).

Mám nárok na volno, když jdu s dítětem k lékaři?

Ano, na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, a jen jeden z rodinných příslušníků. Náhrada mzdy náleží, pokud byl doprovod nezbytný, nešel vyřídit mimo pracovní dobu a nemáte nárok na ošetřovné.

Musím zaměstnavateli nosit potvrzení od lékaře?

Překážku v práci jste podle § 206 odst. 2 zákoníku práce povinni zaměstnavateli prokázat. Tentýž odstavec ukládá právnickým a fyzickým osobám poskytnout zaměstnanci k tomu potřebnou součinnost.

Jak se počítá návštěva lékaře při pružné pracovní době?

Podle § 97 odst. 1 zákoníku práce se překážky v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby. Základní a volitelnou dobu určuje zaměstnavatel.

Platí volno k lékaři i na dohodu o provedení práce?

Ustanovení o překážkách v práci se na dohody vztahují, náhrada odměny ale podle § 77 odst. 3 zákoníku práce při překážkách podle § 199 nepřísluší, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.

Další nároky, lhůty a postupy shrnuje rozcestník zdravotnictví v praxi.

Zdroje

• Nařízení vlády č. 590/2006 Sb.: příloha, bod 1 vyšetření nebo ošetření a bod 8 doprovod
• Zákoník práce: § 97, § 199 a § 206, překážky v práci a pružná pracovní doba
• Zákon č. 48/1997 Sb.: § 11, právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb